Dmitri Shostakovich - 10 nejkrásnějších klavírních skladeb

1.

Preludium a fuga č. 1 C dur, op. 87 Dmitrije Šostakoviče je dokladem skladatelovy brilantní syntézy klasické formy a současné techniky. Tato skladba, která je součástí mnohem rozsáhlejší sbírky, vystihuje podstatu Šostakovičova stylu a zahrnuje jak složitost fugy, tak jasnost preludia. Toto dílo, napsané ve vypjatém období sovětských dějin, nejenže odolává přísné technické kontrole, ale rezonuje také emocionálním podtextem své doby. Geneze a zjevení op. 87 Inspirován Bachovým Dobře temperovaným klavírem začal Šostakovič psát svou sbírku 24 preludií a fug po cestě do Lipska, kde působil jako porotce klavírní soutěže. Kompletní op. 87 vznikl v letech 1950-1951, tedy v období, které bylo v Sovětském svazu poznamenáno represivní uměleckou cenzurou. Preludium a fugu C dur,…


2.

Preludium a fuga č. 7 A dur, op. 87 Dmitrije Šostakoviče je příkladnou skladbou v rámci skladatelova opusu 24 preludií a fug. Toto dílo, vytvořené s mistrným mistrovstvím, odráží Šostakovičovo hluboké porozumění a poctu Bachovu Dobře temperovanému klavíru, je však zabarveno jeho vlastním jedinečným cítěním dvacátého století. Šostakovičovo Preludium a fuga A dur kombinuje tradiční formy s jeho osobitým harmonickým jazykem a vytváří tak podmanivou směs starého a nového. Historický ponor do Šostakovičova op. 87 Cyklus 24 preludií a fug dokončil Dmitrij Šostakovič v roce 1951 poté, co se nechal inspirovat provedením Bachova Dobře temperovaného klavíru klavíristkou Taťánou Nikolajevovou. Ambiciózní projekt je strukturován podobně jako Bachův - každá durová a molová tónina je zastoupena…


3.

Preludium a fuga č. 8 fis moll, op. 87 Dmitrije Šostakoviče je typickým příkladem skladatelova geniálního spojení tradičních forem s moderním harmonickým jazykem. Tato skladba je součástí rozsáhlejší sbírky napsané v letech 1950-1951, která ukazuje Šostakovičovo mistrovství v převodu hloubky lidských emocí do strukturované klávesové skladby. V tomto preludiu a fugě se klavíristé setkají s bohatou komplexností, která je prodchnuta složitou kontrapunktickou tapiserií, jež charakterizuje většinu Šostakovičových slavných děl. Historický kontext a publikace Šostakovičův opus 87, zkomponovaný v bouřlivém období sovětských dějin, je zrcadlovým odrazem těžké doby, kterou prožil. Tato sbírka 24 preludií a fug byla inspirována skladatelovou návštěvou válkou…



4.

Preludium a fuga č. 15 Des dur, op. 87 Dmitrije Šostakoviče je jedním z monumentálních počinů skladatelova zkoumání fugové formy, která se vyznačuje složitým kontrapunktem a výrazovou hloubkou. Skladba je ukázkou Šostakovičova mistrovského zacházení s klavírní fakturou a strukturou a svědčí o jeho oddanosti odkazu J. S. Bacha, jemuž je celý op. 87 poctou. Tato patnáctá dvojice, zasazená do souboru čtyřiadvaceti preludií a fug, předvádí výjimečnou rovnováhu mezi čistotou a emocionální intenzitou, přičemž využívá rozmanitých klavírních nároků. Historický kontext op. 87 Dmitrij Šostakovič zkomponoval svou sbírku preludií a fug op. 87 v letech 1950-1951, tedy v období poznamenaném jak osobním zotavením, tak politickým napětím. Šostakovičův op. 87, inspirovaný Bachovým "Dobře…


5.

V labyrintu klavírního repertoáru 20. století je Preludium a fuga č. 24 d moll, op. 87 Dmitrije Šostakoviče monumentem technického mistrovství a emocionální hloubky. Tato skladba, která je součástí sbírky inspirované "Dobře temperovaným klavírem" Johanna Sebastiana Bacha, představuje Šostakovičův složitý kontrapunkt a pronikavý harmonický jazyk. Preludium a fuga d moll, které je vrcholem tohoto opusu, vystihuje skladatelovu schopnost spojit tradici s jeho osobitým, moderním hlasem. Geneze mistrovského díla Šostakovičův op. 87 je cyklus preludií a fug pro sólový klavír, který vznikl v letech 1950-1951. Jeho inspirace se zrodila z Šostakovičovy hluboké úcty k Bachovi, která vzplanula během jeho působení v porotě první Mezinárodní soutěže Johanna Sebastiana Bacha v…


6.

24 preludií op. 34 Dmitrije Šostakoviče, zejména č. 24 d moll, je dokladem skladatelova mistrného zvládnutí kompaktní a koncentrované umělecké formy. Tato skladba, uzavírající soubor preludií s pozoruhodnou hloubkou a intenzitou, ztělesňuje dramatickou a stylovou rozmanitost, která uchvátila posluchače a klavírní nadšence. Její stručnost kontrastuje s emocionální váhou, díky níž se stala základem sólového klavírního repertoáru. Geneze Šostakovičova op. 34 Soubor .24 preludií op. 34 Dmitrije Šostakoviče vznikl v letech 1932-1933, tedy v období poznamenaném rostoucím vlivem sovětského režimu na umění. Tyto skladby, původně napsané pro klavír, představují širokou škálu emocí a technik. Č. 24 d moll uzavírá cyklus hlubokým příběhem, který často odráží Šostakovičovy reakce na společensko…



7.

Geniální směs kontrapunktického řemesla: Šostakovičovo Preludium a fuga č. 5 D dur, op. 87 Preludium a fuga č. 5 D dur, op. 87, které zkomponoval Dmitrij Šostakovič, představuje významný bod v sólovém klavírním repertoáru. Tato skladba, která je ukázkou Šostakovičova skladatelského mistrovství, zrcadlí formát zavedený J. S. Bachem v "Dobře temperovaném klavíru" a ukazuje důkladné porozumění a inovativní použití Bachových kontrapunktických technik ruským skladatelem. Toto preludium a fuga, které je součástí rozsáhlejší sbírky 24 dvojic, je oceňováno pro svou architektonickou velkolepost a přesvědčivý příběh, který splétá melodii a rytmus a svědčí o Šostakovičově vynalézavosti. Historická perspektiva: 87: Vznik a vydání op. 87 Monumentální dílo Dimitrije Šostakoviče, 24 preludií a…


8.

Klavírní kvintet g moll, op. 57 je základním kamenem komorního repertoáru, v němž se prolíná klasická elegance a intenzivní emocionalita a který ilustruje pronikavý styl Dmitrije Šostakoviče. Jako dílo zkomponované v roce 1940 získal Šostakovič za toto dílo Stalinovu cenu a pevně se tak zařadil do sovětského hudebního kánonu. Klavírní kvintet se skládá z pěti částí a je ukázkou podmanivého dialogu mezi klavírem a smyčci, který podtrhuje skladatelovo mistrovství v oblasti formy a textury. Geneze Šostakovičova kvintetu Klavírní kvintet g moll op. 57, který vznikl v bouřlivém období skladatelova života i sovětských dějin, je svědectvím Šostakovičovy houževnatosti a novátorství. Skladba, kterou poprvé premiérovalo proslulé Beethovenovo kvarteto spolu se Šostakovičem u klavíru,…


9.

Klavírní sonáta č. 2 h moll, op. 61 Dmitrije Šostakoviče se jeví jako impozantní konstrukce klavírního repertoáru 20. století, vyznačující se intenzitou a technickou náročností. Skladba vznikla během druhé světové války a odráží složitost doby s emocionální hloubkou a strukturální propracovaností. Tato sonáta, méně známá než některá Šostakovičova symfonická díla, zůstává významným dokladem skladatelovy klavírní virtuozity a novátorství. Pohled do geneze sonáty Klavírní sonátu č. 2 h moll, op. 61, dokončil Šostakovič v roce 1942, v období plném zmatků způsobených probíhající válkou. Navzdory chaosu, nebo možná právě proto, našel Šostakovič prostředek osobního vyjádření prostřednictvím trvalého jazyka hudby. Zpočátku sonáta nezískala takový ohlas jako jeho monumentální…



10.