Prelude and Fugue No. 15 in D-flat Major, Op. 87 - Dmitri Shostakovich
Preludium a fuga č. 15 Des dur, op. 87 Dmitrije Šostakoviče je jedním z monumentálních počinů skladatelova zkoumání fugové formy, která se vyznačuje složitým kontrapunktem a výrazovou hloubkou. Skladba je ukázkou Šostakovičova mistrovského zacházení s klavírní fakturou a strukturou a svědčí o jeho oddanosti odkazu J. S. Bacha, jemuž je celý op. 87 poctou. Tato patnáctá dvojice, zasazená do souboru čtyřiadvaceti preludií a fug, předvádí výjimečnou rovnováhu mezi čistotou a emocionální intenzitou, přičemž využívá rozmanitých klavírních nároků.
Historický kontext op. 87
Dmitrij Šostakovič zkomponoval svou sbírku preludií a fug op. 87 v letech 1950-1951, tedy v období poznamenaném jak osobním zotavením, tak politickým napětím. Šostakovičův op. 87, inspirovaný Bachovým "Dobře temperovaným klavírem", vznikl po skladatelově návštěvě Lipska na Bachově soutěži k dvoustému výročí, kde posuzoval vystoupení klavíristky Taťány Nikolajevové, v němž zaznělo několik Bachových fug. Tento zážitek Šostakoviče přiměl k tomu, aby přispěl k tomuto trvalému žánru.
Op. 87 vyšel v Sovětském svazu v době, kdy byla Šostakovičova díla pod drobnohledem kvůli dodržování kulturní politiky. Navzdory politickým podtextům však byla preludia a fugy jeho současníky dobře přijaty a od té doby si získaly mezinárodní uznání a mnozí je považují za základ klavírního repertoáru.
Geneze a recepce
Ačkoli Šostakovič obvykle neprováděl svůj op. 87 veřejně, byla to právě Taťána Nikolajevová, která se s těmito díly úzce spojila. Po jejich premiéře v Moskvě cyklus nabral na obrátkách a následná vydání ještě více upevnila pověst preludií a fug. Zejména intenzivní a kontemplativní charakter Preludia a fugy č. 15 vzbudil ohlas u publika i interpretů.
Bližší pohled na skladbu
Preludium op. 87 č. 15 udává tón svou lyrickou, plynoucí melodií kontrastující s bohatým harmonickým pozadím. Šostakovič využívá paletu harmonických barev, která obsahuje modulace a chromatické toulky, ale nikdy neztrácí základní smysl pro D dur.
Ve fugách je okamžitě patrná složitá tematická souhra, vystavěná s pečlivým zřetelem k podmanivému rytmu a tematickému vývoji. Tematický materiál prochází vyčerpávajícím kontrapunktickým zpracováním s jemnými posuny tonality, strategickým využitím diminuce a augmentace a mistrovskými strettovými pasážemi, které skladbu ženou k dynamickému a uspokojivému závěru.
Architektonické řešení této skladby je kováno s precizním ovládáním hlasů a výsledkem je přehledná a zároveň komplexní síť linií, která je pro posluchače mozkovou i emocionální cestou. Šostakovič prokazuje své umění kombinovat tradiční fugové postupy se současným hlasem, který se odmítá nechat omezovat rigidními strukturálními předpisy.
Harmonické a strukturální inovace
Jazyk preludia a fugy Des dur zpochybňuje bariéry mezi tradiční tonalitou a moderním harmonickým objevováním. Šostakovičovo použití disonance v tématu fugy a jejích následných vstupech dodává skladbě neklidnou energii a pocit naléhavosti. Skladatelova interpolace modality v rámci durově-mollového spektra přidává další vrstvu napětí a rozuzlení, která povyšuje narativní potenciál formy fugy.
Trvalý odkaz Šostakovičovy fugy
Přetrvávající popularita Šostakovičova Preludia a fugy č. 15 spočívá v jeho schopnosti překonat omezení času a rezonovat s univerzálním publikem. Pronikavá lyričnost skladby a složitá formální konstrukce se snoubí v evokaci emocionálního spektra, kterého sólový klavírní repertoár dosahuje jen zřídka. Její působivost umocňuje nápadný kontrast mezi klidným začátkem preludia a vrcholnou složitostí fugy.
Samotná emocionální závažnost ve spojení s technickou vytříbeností potřebnou k provedení díla vedla k tomu, že se stalo měřítkem klavírní zdatnosti a interpretační hloubky. Skladba je často zařazována do programu recitálů a mezinárodních soutěží, což svědčí o jejím významném přínosu moderní klavírní literatuře.
Intelektuální a emocionální cesta
Toto duo D dur z op. 87 vyžaduje od interpreta i posluchačů intelektuální nasazení a emocionální pohlcení. Logická struktura díla vyvážená melodickou krásou z něj činí podmanivé vyprávění o lidském údělu - dialog, který dokáže s tak hlubokou jasností vyjádřit pouze hudba.
Závěrečné úvahy o Šostakovičově Preludiu a fugě č. 15
Mistrovství formy a výrazu v Preludiu a fugě č. 15 potvrzuje Šostakovičovu pozici klíčové osobnosti ve vývoji klavírního repertoáru. Jeho jedinečný hlas, mistrně vetkaný do úctyhodné formy preludia a fugy, je výzvou a potěšením pro hudebníky i posluchače dílem, které je stejně nadčasové jako novátorské.
Odkaz tohoto díla, vnořeného do op. 87, nepřestává inspirovat generace klavíristů k objevování výrazových možností uvnitř tónů a k dosahování výšin hudební interpretace, které si Šostakovič tak živě představoval.
Datum publikování: 10. 02. 2024
