English Suite No. 2 in A Minor, BWV 807 - Johann Sebastian Bach
Když se ponoříme do hloubky Anglické suity č. 2 a moll, BWV 807 Johanna Sebastiana Bacha, odhalíme mistrovské dílo, které ztělesňuje složitosti a nuance barokní éry. Tato suita, zkomponovaná kolem roku 1715, je součástí souboru šesti skladeb, které byly původně pravděpodobně určeny pro klavir, a ukazuje Bachovo polyfonní mistrovství. Její struktura je tradiční, obsahuje preludium, po němž následuje sled tanců, z nichž každý je pečlivě propracován Bachovou charakteristickou kontrapunktickou technikou.
Geneze BWV 807
Anglické suity paradoxně nedostaly svůj název kvůli svému původu, ale možná kvůli věnování anglickému šlechtici. Navzdory názvu v Bachově Anglické suitě č. 2 rezonují spíše německé a francouzské stylové prvky než anglické. Předpokládá se, že byla zkomponována v době Bachova působení ve Výmaru nebo Cöthenu, a přestože se první vydání objevilo v roce 1805, suity pravděpodobně kolovaly v rukopisné podobě mezi znalci již dříve.
Odhalení historie Anglické suity č. 2 připomíná návrat do období baroka, kdy bylo šíření hudby do značné míry omezeno na aristokracii a intelektuální elitu. Její objevení se ve veřejném prostoru znamenalo významný okamžik, neboť posluchačům 19. století odhalilo bohatství Bachova klávesového repertoáru.
Bližší pohled na kompozici a strukturu
Jádrem Anglické suity č. 2 je sled tanců, z nichž každý se odvíjí s pečlivým dodržováním barokní formy. Preludium, bohaté na živá arpeggia a melodické figurace, připravuje zdobnou půdu pro následující allemandu, courante, sarabandu, menuet a gigu.
Harmonicky se suita drží převážně a moll s kontrapunktickými liniemi, které se prolínají rozmanitým spektrem melodických molů a harmonických postupů. Tato volba tóniny dodává skladbě osobitý charakter, hraničící s introspektivou a vznešeností.
Strukturálně se skladba drží binární formy běžné v dobových tanečních větách a obsahuje dva úseky, z nichž každý se obvykle opakuje. Bach tuto formu využíval k prozkoumání různých harmonických postupů a tematického vývoje při zachování jasného tonálního středu.
Trvalá obliba BWV 807
Trvalou popularitu Bachovy Anglické suity č. 2 lze přičíst její hluboké hloubce a všestrannosti. Suita vyžaduje impozantní úroveň technických dovedností a nabízí klavíristům výzvu i plátno pro vyjádření jejich interpretačního talentu.
Její vrstevnatá textura a emotivní dynamika prochází celou škálou lidských prožitků a rezonuje s publikem, které v jejích tónech nachází reflexivní útěchu i oduševnělou radost. Její přítomnost v pedagogické praxi navíc potvrzuje její význam pro všechny, kdo chtějí zvládnout složitost barokní hudby.
Epilog: Odkaz BWV 807
Bachova Anglická suita č. 2 a moll, BWV 807, je díky své trvalé přitažlivosti a hudebnímu řemeslu i nadále středem pozornosti v interpretačních i akademických kruzích. Když se interpreti ponoří do jejího propracovaného preludia a následných tanců, udržují dialog s minulostí a interpretují barokní citlivost pro moderní uši.
Vnitřní krása suity, spočívající jak v historickém kontextu, tak v její nadčasové přitažlivosti, jí zaručuje místo v análech slavného klavírního repertoáru, což je svědectvím o Bachově genialitě a o vlastní velkoleposti suity.
Datum publikování: 31. 01. 2024
